1. Co je karpální tunel?

Karpální tunel je úzký průchod v oblasti zápěstí, který je ohraničený kostmi zápěstí (karpálními kostmi) a vazy. Uvnitř tohoto tunelu prochází střední nerv (nervus medianus), cévy a šlachy ohýbačů prstů. Střední nerv (nervus medianus) ovládá některé svaly ruky a zajišťuje citlivost části dlaně a prstů. Šlachy umožňují ohýbání prstů.

2. Co je syndrom karpálního tunelu?

Syndrom karpálního tunelu vzniká, pokud dojde k útlaku nebo podráždění středního nervu a projeví se nepříjemnými pocity v ruce a prstech ruky. Během života se vyskytuje až u 4 % populace, a to 4x častěji u žen než u mužů. Nejčastěji postihne syndrom karpálního tunelu osoby ve věku 40-60 let, obvykle na dominantní ruce, ale může se vyskytovat i oboustranně.

3. Kdy a z jakých příčin může dojít ke vzniku syndromu karpálního tunelu?

Nejčastější příčinou syndromu karpálního tunelu je nadměrná zátěž vyvíjená na zápěstí. Tato zátěž může vznikat například při práci s vibračnímu stroji (obráběcí stroje, pneumatické kladivo, vibrační bruska, vrtací kladivo) ale i častá práce s počítačovou myší nebo klávesnicí může být příčinou poškození v oblasti karpálního tunelu. Kromě dlouhodobé zátěže může být syndrom způsoben také náhlým skřípnutím nervu, ke kterému dochází při podvrtnutí nebo zlomenině, popálení nebo v důsledku infekce.

Zdravotní stavy a nemoci, které mohou být příčinou vzniku syndromu karpálního tunelu:

• Revmatoidní artritida – zánět a otok mohou utlačit nerv
• Cukrovka (diabetes) – může vést k postižení nervů
• Hypotyreóza (snížená činnost štítné žlázy)
• Otoky v těhotenství – hormonální změny a zadržování vody v těle
• Nadváha – vyšší tlak na zápěstí

U části pacientů není jasná konkrétní příčina – syndrom vzniká postupně bez zjevného důvodu.

4. Rizikové faktory

Mezi hlavní rizikové faktory patří:

• Opakované pohyby rukou a zápěstí
• Dlouhodobé přetěžování ruky
• Anatomické a zdravotní faktory (úzký karpální tunel (vrozená dispozice), zlomeniny či úrazy zápěstí – mění anatomii tunelu, otoky v oblasti zápěstí, např. při revmatických onemocněních)
• Celková onemocnění a hormonální vlivy
• Další faktory (nadváha, kouření – zhoršuje prokrvení nervů, věk – vyšší výskyt u lidí nad 40 let, pohlaví – častěji postihuje ženy)

5. Příznaky

Syndrom karpálního tunelu je spojen s nepříjemnými příznaky v oblasti zápěstí, dlaně a prstů. V počátku se nejčastěji se projevují v klidovém stavu, v noci nebo nad ránem.

• Brnění, mravenčení nebo pálení v prstech(nejčastěji palec, ukazovák a prostředníček)
• Bolest, necitlivost a neobratnost ruky
• Slabost v ruce – například problémy s uchopením předmětů
• Trvalé znecitlivění prstů, hlavně palce, ukazováku a prostředníku
• Oslabení a úbytek svalů palce, palec ztrácí svoji opoziční(úchopovou) funkci
• Pocity „nešikovnosti“, ztráta jemné motoriky (např. při zapínání knoflíků, uchopování drobných předmětů)

6. Jak je možné rozpoznat syndrom karpálního tunelu?

Diagnózu syndromu karpálního tunelu stanoví lékař na základě klinického vyšetření a speciálních testů. Lékař nejprve zhodnotí potíže pacienta, zeptá se na charakter potíží (brnění, bolesti, slabost ruky), kdy se objevují a jak dlouho trvají a poté může využít následující vyšetřovací metody:

• Klinické a fyzikální vyšetření (citlivost ruky, prstů a síla úchopu)
• Provokační testy-tyto testy pomáhají lékaři ověřit, zda je nerv skutečně utlačován a zda potíže pacienta souvisejí právě s tímto syndromem
• Elektromyografie a nervové vedení (EMG, ENG) - nejspolehlivější objektivní metoda, měří rychlost přenosu nervového signálu v oblasti zápěstí, pomáhá rozlišit mezi syndromem karpálního tunelu a jinými nervovými onemocněními
• Zobrazovací metody - ultrazvuk, magnetická rezonance

7. Jaké mohou být komplikace neléčeného syndromu karpálního tunelu?

• Zhoršení citlivosti a hybnosti prstů
• Ztráta citlivosti na dotek, bolest nebo teplotu
• Obtíže při manipulaci s drobnými předměty
• Chronická bolest
• Trvalé omezení funkce ruky až invalidizace a ztráta pracovní schopnosti

8. Jak se syndrom karpálního tunelu léčí?

Léčba syndromu karpálního tunelu závisí na závažnosti příznaků a délce jejich trvání.

Konzervativní léčba (lehčí formy nebo v počátku vzniku syndromu):

• Úprava zátěže – vyhýbání se činnostem způsobujícím potíže s rukou
• Nesteroidní antiflogistika (NSAID)- pro zmírnění bolesti, otoku a zánětu
• Ortéza na zápěstí (dlaha) – drží zápěstí v neutrální poloze a snižuje tlak na nerv
• Fyzioterapie – cvičení na posílení a protažení svalů ruky a předloktí
• Kortikosteroidní injekce – aplikace do oblasti karpálního tunelu pro snížení otoku a bolesti (dočasný efekt)

Chirurgická léčba (při těžších nebo dlouhodobých potížích):

Provádí se buď klasickým řezem (otevřená technika), nebo endoskopicky (miniinvazivně) ambulantně, s krátkou dobou rekonvalescence. Po operaci obvykle dochází k výrazné úlevě od bolesti a brnění. Plná funkce se může vrátit postupně během několika týdnů až měsíců.